Česká próza 2. poloviny 20. století

-


ČESKÁ PRÓZA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ


  1. Literatura oficiálně vydávaná (veřejná) - knihy povzbuzující vlastenectví, témata významných událostí

    • Egon Hostovský - psychologická próza (po válce v exilu)

    • Vladislav Vančura: Obrazy dějin národa českého

  2. Domácí literatura podzemní (tajná)

  3. Exilová literatura

Autoři v emigraci:

Voskovec, Werich, F. Langer, Viktor Fischl, Jiří Mucha

z německého vězení se vrátil Ferdinand Peroutka

z koncentračního tábora se vrátili E. F. Burian a Václav Černý

Válku nepřežili:

Josef Čapek (koncentrační tábor), Vladislav Vančura (popraven za heydrichiády), Karel Poláček, Julius Fučík (popraven)

1945 - 1948

diskuze o orientaci české společnosti a kultury

lidé přijímají podněty z východu i západu (po výhře komunistů r. 1946 převažuje vliv východu)

díla s rychlou a bezprostřední reakcí (hlavně poezie)

prózy kratšího rozsahu

Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce

  • levicová orientace, zatčen po zapojení se do odboje, reportáž psal na cigaretové papírky (vydáno po 2. sv. válce)

Jan Drda: Němá barikáda

E. F. Burian: Trosečníci z Cap Arcony (román), Osm odtamtud (povídky z koncentračního tábora)

1948 - 1956

zrušena většina literárních časopisů

potlačován dovoz západního tisku

řada osobností odešla do exilu nebo jim byla znemožněna tvůrčí činnost

říjen 1948 - zničeno 27 mil. knih

všechna nakladatelství znárodněna

režim byl hlavně proti katolickým autorům a neortodoxním komunistům

Svaz československých spisovatelů (předseda: Jan Drda)

TŘI ZÁKLADNÍ LITERÁRNÍ PROUDY:

  1. Literatura oficiální

  • metoda socialistického realismu (stranickost, kolektivismus, lidovost, všeobecná srozumitelnost na úkor umělecké hodnoty)

  • budovatelský román - černobílé schéma, postavy přesně rozděleny na špatné a dobré - dělník (dobro) X majitel továrny (zlo, kapitalista) + inteligence - nakonec se kapitalista přikloní k socialismu

Václav Řezáč: Nástup, Bitva

Marie Pujmanová: Život po smrti, Hra s ohněm

  • výrobní drama - znázornění tvrdé práce dělníků

  1. Exilová literatura

  • vznikají neoficiální exilová nakladatelství (Křesťanská akademie v Římě, 68 Publishers)

  • tajné rozhlasové stanice: Svobodná Evropa, Hlas Ameriky

  1. Literatura tajná

1956 - 1968

“období tání” = uvolnění společnosti a ústup stalinismu

objevují se literární a kulturní časopisy (Literární noviny, Host do domu, Revue Divadlo, Tvář, Sešity)

objevují se nová témata, zájem o západní kulturu (možnost cestovat na západ)

Ludvík Vaculík: 2000 slov

Ludvík Aškenazy: Putování za švestkovou vůní (1959) - román pro děti

1958 - vydání románu Zbabělci od Josefa Škvoreckého

1963 - konference o díly F. Kafky → návrat některých literátů

Společenský román

  • vystřízlivění poválečné generace z utopických socialistických ideálů

  • Žert (Milan Kundera), Sekyra (Ludvík Vaculík)

Próza s židovskou tématikou

podoba s ruskou literaturou

kratší útvary zaměřené na existenciální úzkost

vzorem pro autory této doby je román od Jiřího Weila: Život s hvězdou (hrdina Roubíček)

Ladislav Grosman: Obchod na korze

Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma (1958) - novela o české židovské dívce v době protektorátu

Arnošt Lustig

  • celoživotní přítel Oty Pavla

  • 1968 - emigrace do USA - učitel na Washingtonské univerzitě

  • povídková sbírka Démanty noci (1958) - ústřední povídka Tma nemá stín- o úprku z transportu smrti, téma holocaustu, existencialismus

  • novely: Dita Saxová (1962), Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964)

Ladislav Fuks

  • psychologické prózy s válečnou a židovskou tématikou

  • zachycuje zážitky s doby okupace a komplikovaný vztah k otci (autobiografické rysy)

  • hl. téma jeho děl je konflikt člověka se zlem

  • postavy se chovají absurdně a groteskně

  • temná atmosféra, prostupování snu a skutečnosti

  • Pan Theodor Mundstock (1963)

    • 1. román

    • zachycuje poslední měsíce starého židovského mládence, který v době protektorátu pasivně čeká na předvolání do transportu

    • o svých pocitech hovoří se stínem Mon

    • vyjádření absurdity a vnitřní proměnu člověka drceného válečnými událostmi

  • Spalovač mrtvol (1967)

    • hororová novela

    • hl. postava: zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl

    • fascinován světem mrtvých

    • díky příteli Reinke se stává nacistou, udavačem a vrahem manželky a syna - své činy chápe jako vysvobození rasově nečistých

    • svou židovskou ženu nazývá Lakmé

    • téma: vnitřní destrukce člověka pod vlivem nacistické ideologie

    • 1968 - stejnojmenný film (režie: Juraj Herz) - zakázán až do revoluce

__________________________________________________________________________________



Bohumil Hrabal

  • experimentální próza, metoda proudu vědomí, volná asociace představ, netradiční způsob vyprávění

  • novela Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1964) - 1 větou

  • používá “nerozlišující pozornost” = zachycuje svět aniž by používal hodnotící soudy, vše je stejně důležité (banality i historické události)

  • Perlička na dně (1963) - soubor povídek - hledá perličku na dně i v tom nejobyčejnějším člověku - nehodnotí, v každém vidí jedinečnost a hodnotu

  • Pábitelé (1964) - sbírka povídek o lidech opojených životem, absurdní humor, vliv surrealismu a existencialismu

  • Městečko, kde se zastavil čas, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále (samizdat 1974)

  • Ostře sledované vlaky (1965)

    • námět ze své existenciální povídky Kein (inspirována Utrpením mladého Werthera a Cizincem)

    • filmová adaptace (režie: Jiří Menzel) - Oscar

Milan Kundera

  • vystudoval scenáristiku na FAMU

  • účastník Pražského jara → poté nesměl publikovat → emigroval do Francie, kde žije dodnes

  • román Žert (1967) - o životě za komunismu, hl. vypravěč Ludvík Jahn

  • román Nesnesitelná lehkost bytí (1985 v exilu)

  • povídková sbírka Směšné lásky (1963)

Josef Škvorecký

  • 1969 - emigroval do Kanady (profesor), kde se svou ženou založil nakladatelství 68 Publishers

  • ovlivněn Hemingwayem a Faulknerem

  • romány Tankový prapor, Zbabělci (1958) - postava Danny Smiřický - vzpoura mladé generace proti českému měšťáctví a jeho trapnosti v klíčových dějinných okamžicích, Konec nylonového věku (1967)

  • soubor povídek Sedmiramenný svícen (1964)

50. - 80. léta = Historická próza

v 50. letech velký zájem o dílo Aloise Jiráska - filmy Otakara Vávry podle jeho her (předhusitský středověk, doba baroka)

díla s historickými náměty se stávají obecnou paralelou na témata moc, morálka, svědomí

Václav Kaplický

  • román Gornostaj - vypráví o legionářích v Rusku za 1. sv. války

  • román Kladivo na čarodějnice - nesouhlas s inkvizičními procesy (hl. postava: Kryštof Lautner - děkan, který se postavil proti čarodějnickým procesům → popraven)

František Kožík

  • historické biografie

  • životopisný román Miláček národa 1975 (o J. K. Tylovi), Po zarostlém chodníčku (o L. Janáčkovi), Na křídlech větrného mlýna (o malířce Z. Braunerové)

Oldřich Daněk

  • trilogie o lucemburské době (romány): Král utíká z boje (1967), Král bez přilby, Vražda v Olomouci

Jiří Šotola

  • román Tovaryšstvo Ježíšovo 1969 (strhující zpověď mladého jezuity, pověřeného úkolem pokatoličtit východní Čechy)

Jaroslav Durych

  • katolický autor

  • baladická novela Boží duha 1969 - láska mladého Čecha a Němky (zfilmováno)

Vladimír Neff

  • románový cyklus Sňatky z rozumu (1957) - o osudech dvou pražských měšťanských rodů od pol. 19. století až do pol. století 20. (seriál ČT) - 3. pokračování = Zlá krev (1959)

Vladimír Körner

  • nejvýznamnější historický prozaik

  • většinou nepracoval s konkrétními historickými postavami - soustředil se na existenciální nadčasové problémy člověka

  • 80. léta - pesimistická filosofie - člověk jako bezbranná oběť dějin

  • novela Adelheid (1967) - vztah českého důstojníka a Němky (svár čes. a něm. etnika)

  • novela Zánik samoty Berhof (1973) - vztahy mezi Čechy a Němci v poválečné době

  • historický román Lékař umírajícího času (1984) - o životě Jana Jessenia

Česká literatura 70. a 80. let = Období normalizace

opětné rozdělení literatury

snaha o demokratické reformy (např. Havel) → silná kampaň proti propagátorům “kontrarevoluce”

po srpnu 1968 emigrovali: Arnošt Lustig, Josef Škvorecký (68 Publishers v Torontu), L. Aškenázy, Karel Kryl, …

časopisy Kritický měsíčník a Tvorba - pod dohledem cenzury

velká omezení autorů - někteří nesměli vydávat vůbec, jiní směli jen překládat

TŘI LITERÁRNÍ PROUDY PO ROCE 70:

  1. Oficiální

  2. Domácí ineditní literatura = samizdat (např. Ludvík Vaculík: Český snář 1980, Eva Kantůrková: Přítelkyně z domu smutku 1984 = vězeňská próza)

  3. Exilová literatura

  • šedá zóna - autoři, kteří někdy vydávat mohli a někdy ne, případně s cenzurou

Ota Pavel

  • oficiální proud

  • židovský původ - otec v koncentračním táboře

  • maniodepresivní psychóza

  • povídková sbírka Smrt krásných srnců (1971) - zfilmováno r. 1986 (režisér: Kachyňa), obraz života židovské rodiny v polovině 20. století

  • Jak jsem potkal ryby, Dukla mezi mrakodrapy, Pohádka o Raškovi

Ivan Klíma

  • povídkové soubory: Má veselá jitra (1979), Moje první lásky (1981)

Pavel Kohout

  • dříve představitel budovatelské poezie, psal i dramata

  • román Katyně (1970) - o dospívající dívce, která začne navštěvovat školu pro katy

Samizdatové edice 70. let

nezávislá undergroundová kultura, která měla i svou nezávislou kritiku

edice PETLICE - vydával Ludvík Vaculík (1. vydaná kniha - L. Vaculík: Morčata), Ivan Klíma

edice KVART - řídil Jan Vladislav (hlavně poezie!)

edice EXPEDICE - řídil Václav Havel → rozmach po vydání Charty 77

samizdatové časopisy: Vokno (František Stárek), Revolver revue

Underground

Egon Bondy

  • studoval marxismus a východní filosofie

  • bohémský životní styl (uhořel v Bratislavě)

  • jeho prózy vydávány v Torontu v 68 Publishers

  • antiutopistický román Invalidní sourozenci (1974)

  • prozaický deníkový text Sklepní práce (1973)

Jáchym Topol

  • romány Sestra (1994), Klokotat dehet (2005)

Svaz československých spisovatelů

1948 = sjezd národní kultury: Václav Kopecký, Ladislav Štol, Zdeněk Nejedlý

Svaz československých spisovatelů: předseda = Jan Drda, pouze 300 členů - nutno splnil podmínky režimu

1949: I. Sjezd svazu československých spisovatelů

1956: II. Sjezd svazu československých spisovatelů

  • F. Hrubín + J. Seifert – kritika kulturní politiky

  • Ladislav Štoll - literární kritik, způsobil nemožnost vydávání děl jiných autorů, očernil básníky

1959 konference československých spisovatelů: další kritika autorů, nemožnost vydání románu Zbabělci

1963: III. Sjezd Svazu československých spisovatelů

1967: IV. Sjezd Svazu československých spisovatelů

  • Úvodní řeč: Milan Kundera - české literatuře hrozí ztráta paměti

  • Kritika režimu, obhajoba demokracie ↔ sankce, odsouzení autorů

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Světová próza a drama 1. pol. 20. století

-
SVĚTOVÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ Reakce na 1. světovou válku, velkou hospodářskou krizi a fašismus Proud = tradiční, realistický Schéma tradičního románu Autor udává, že dílo není realita, ale fikce Nové jazykové prostředky: vnitřní monolog, polopřímá/nevlastní přímá řeč Dějová linie v logické a časové posloupnosti Vševědoucí vypravěč Autor není skrytý Zaměření na city - vnitřní rozpor jedince E. Hemingway, Lion Feuchtwanger, F. S. Fitzgerald, J. Galsworthy Proud = experimentální, moderní Bourá dějovou linii - prolínání časových rovin Složitá symbolika Experimentování s jazykem Děj viděn z úhlu postavy (čtenář vidí pouze to, co postava), odkrýván z úhlů mnoha postav Vnitřní monolog, ich-forma Detabuizace některých témat (přeážně sexuality) James Joyce, Robert Musil, Henry Miller ANGLICKÁ PRÓZA John Galsworthy: Sága rodu Forsytů 3 části, 4 generace ...
Další informace

Karel Čapek: Bílá nemoc

-
Vydáno ve svazku Dramata (svazek sedmý) v Praze roku 1992 nakladatelstvím Československý spisovatel. Jedná se o první souborné vydání. Doslov napsal Jiří Holý Kniha obsahuje v chronologickém uspořádání celou Čapkovu dramatickou tvorbu bez autorského podílu Josefa Čapka. Obsahuje dramata Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc a Matka, dále jsou zde vydavatelské poznámky, vysvětlivky a doslov s názvem Divadlo světa v hrách Karla Čapka. Karel Čapek (1890-1938) se narodil v Malých Svatoňovicích. Na FFUK studoval filosfii, estetiku a mnoho dalších oborů spojených s cizojazyčnou filologií. Jazyky studoval dokonce na univerzitách v Berlíně a Paříži. Jeho významnou odbornou studentskou prací je Pragmatismus čili Filosofie praktického života, která vyšla v roce 1918. Doktorát získal v roce 1915 na základě dizertace (tj. Obhájení vysokoškolské studentské práce) Objektivní metoda v estetice se zřetelem k výtvarnému umění. V roce 1917 se stal redaktorem Národních listů...
Další informace

Česká poezie 2. poloviny 20. století

-
  ČESKÁ POEZIE 2. POLOVINY 20. STOLETÍ Od konce 30. let → 1989 Literatura oficiálně vydávaná (veřejná) - knihy povzbuzující vlastenectví, témata významných událostí Jaroslav Seifert: Světle oděná, Kamenný most Vladislav Vančura: Obrazy z dějin národa českého Psychologické knihy, knihy pro děti Václav Řezáč Domácí literatura podzemní (tajná) Exilová literatura Ohlas 2. světové války v české literatuře Autoři v exilu: J. Werich, J. Voskovec, František Langer (román Periferie), Emil František Burian (koncentrační tábor), Viktor Fischl + Egon Hostovský (židovský původ) Kdo válku nepřežil? J. Čapek (ošetřoval v táboře nemocné tifusem - zřejmě na to zemřel), Karel Poláček, Julius Fučík Autoři vstupující do literatury během 2. světové války JIŘÍ ORTEN Židovský původ, divadelní konzervatoř Praha, v den jeho 22. narozenin ho přejela tramvaj 4 básnické sbírky - kvůli židovskému původu je vydával pod pseudonymem ...
Další informace