Česká poezie 2. poloviny 20. století

 

ČESKÁ POEZIE 2. POLOVINY 20. STOLETÍ

Od konce 30. let → 1989

  1. Literatura oficiálně vydávaná (veřejná) - knihy povzbuzující vlastenectví, témata významných událostí

    • Jaroslav Seifert: Světle oděná, Kamenný most

    • Vladislav Vančura: Obrazy z dějin národa českého

    • Psychologické knihy, knihy pro děti

    • Václav Řezáč

  2. Domácí literatura podzemní (tajná)

  3. Exilová literatura

Ohlas 2. světové války v české literatuře

Autoři v exilu: J. Werich, J. Voskovec, František Langer (román Periferie), Emil František Burian (koncentrační tábor), Viktor Fischl + Egon Hostovský (židovský původ)

Kdo válku nepřežil?

J. Čapek (ošetřoval v táboře nemocné tifusem - zřejmě na to zemřel), Karel Poláček, Julius Fučík

Autoři vstupující do literatury během 2. světové války

JIŘÍ ORTEN

  • Židovský původ, divadelní konzervatoř Praha, v den jeho 22. narozenin ho přejela tramvaj

  • 4 básnické sbírky - kvůli židovskému původu je vydával pod pseudonymem

  • Sedmá elegie (sbírka elegií): věnovaná spisovatelce Karin Michaëls, která napsala knihu Nebezpečný věk = dopisy/útržky z deníku stárnoucí ženy o svém sexuálním životě

SKUPINA 42

  • Volné uskupení spojující výtvarníky a literáty, tvorba mladých autorů, vystřízlivění z ideologií

  • Zpočátku se obrací do svého nitra, popis každodenního života - lze přirovnat k poezii všedního dne

  • Inspirace městem a jeho periferiemi

  • Současníci Jiřího Ortena, inspirace: Jakub Deml, Richard Weiner, vliv z USA – Thomas Eliot, Walt Whitman

  • František Halas, Vladimír Holan – tzv. česká poezie, existencionalismus

  • František Halas: vydání edice První knížky - umožnil těmto autorům vydat svá první dála

  • Jarní almanach básnický - 1942

  • Josef Kainar, Ivan Blatný, Jiří Kolář, Oldřich Mikulášek

  • Kamil Bednář (výtvarník, básník): koncepce “nahý člověk” = člověk zbavený konvencí a ideologií

  • Malíř: Kamil Lhoták







IVAN BLATNÝ

  • Narozen v Brně, miloval Brno, současník Jiřího Ortena

  • Za války totálně nasazen

  • Publikace od roku 1940

    • 1. sbírka: Paní Jitřenka

    • 2. sbírka: Melancholické procházky

    • Tento večer (sbírka): útržky každodenních hovorů, poezie města, poezie všedního dne

    • Hledání přítomného času (sbírka): pravidelný verš, odkaz na Marcela Prousta

  • Přihlásil se ke Skupině 42

  • Po komunistickém puči 1948 emigroval do Londýna, měl strach, že po něm StB půjde - zbláznil se → pobyt v psychiatrické léčebně, jeho ošetřovatelka byla Slovenka a posílal jeho díla do Toronta – 68 Publishers = nakladatelství Josefa Škvoreckého:

    • Stará Bydliště (sbírka): motivy exilu, psychiatrické léčebny a času, evropská města

    • Pomocná škola Bixley (sbírka): motiv psychiatrické léčebny, nekonečný vnitřní monolog, hroutí se myšlenky i jazyk, poslední dílo

Konec války

  • Vydání děl zakázaných autorů - reakce na konec války, poct štěstí

  • Próza: rychlá krátká díla - psáno rychle po konci války, reakce na její konec

Díla vydaná po konci války:

    • Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce

    • J. Seifert: Přilba hlíny

    • F. Hrubín: Jobova noc

    • J. Čapek: Básně z koncentračního tábora

Období 1945 – 1948:

  • Po roce 1945 diskuze o směřování české kultury → rozhodnutí o demokratické literatuře

  • 1945 osvobození Rudou armádou - vděk Sovětskému svazu - velký vliv na literaturu

ČESKÁ LITERATURA 1948 – 1956

Únor 1948 – 1956

  • Zrušena většina uměleckých časopisů

  • Potlačování informací o kulturním dění v cizině

  • Odchod do exilu řady osobností, zákaz činnosti mnoha osobnostem

  • Katoličtí spisovatelé pod kontrolou režimu

  • Neortodoxní komunisté pronásledováni

Říjen 1948: vydán soupis zakázaných autorů a knih → čistky v knihovnách, rušení klášterních knihoven

1948 = sjezd národní kultury: Václav Kopecký, Ladislav Štol, Zdeněk Nejedlý

Svaz československých spisovatelů: předseda = Jan Drda, pouze 300 členů - nutno splnil podmínky režimu

Proudy:

  1. Schématická (oficiální literatura) - metoda socialistického realismu

    • Požadavky stranickosti, tendenčnosti, kolektivismu a lidovosti

    • Zavrženy všechny avantgardní postupy (“buržoazní”) + západní směry

    • Žádný prostor pro osobnost autora ani pro psychický rozbor

Budovatelský román:

      • Dělník na straně dobra, majitel továrny + buržoazie = záporáci

      • Marie Pujmanová, Václav Řezáč - Nástup, Bitva (vzorová díla pro literaturu)

Frézistická poezie: o životě dělníků Výrobní (budovatelské) drama

  1. Exilová literatura

  • Egon Hostovský, J. Voskovec, Ferdinand Peroutka, Viktor Fischl

  • Rádio Svobodná Evropa (1951), Hlas Ameriky (1942)

  • Pavel Tigrid: časopis Skutečnost, později časopis Svědectví - převážně poezie

  1. Literatura v katakombách

    • Literatura tvořena v Československu, protestní proti režimu, zakázaná literatura

    • Jan Zahradníček: Věznění moci (sbírka básní) - psal ve vězení, vězni se básně učili nazpaměť, poté vydáno

    • Surrealismus - vydáván sborník Znamení zvěrokruhu

    • Vratislav Effenberger - vydával sborníky, surrealismus v podzemí

    • Ludvík Kundera

    • JIŘÍ KOLÁŘ

      • básník + výtvarník, člen Skupiny 42

      • První díla mu pomohl vydat F. Halas

      • Prometheova játra (sbírka): po vydání uvězněn

      • Roky ve dnech, Dny v roce





    • JOSEF KAINAR

      • na určitou dobu se připojil k socialistické literatuře

      • mnoho děl zhudebněno - Nové mýty (sbírka): Stříhali dohola malého chlapečka

      • Sbírka Lazar a píseň - nazpívala Zuzana Navarová: Černá vdova

      • Sbírka Moje Blues - zhudebněná báseň Blues o černém kožíšku

    • JAN ZAHRADNÍČEK

      • v čele časopisu Akord (1948 zrušen)

      • La Saletta (sbírka)

      • Sbírka Stará země: nevkládá naděje do SSSR, ale do tradičních hodnot

      • Dům strachu (sbírka) - vězeňské verše, odsouzen v procesu Mezinárodní

      • Odsouzen v procesu Mezinárodní selské unie (Zelená internacionála) - vykonstruovaný proces proti katolickým autorům

ČESKÁ LITERATURA 1956 – 1968 (= období tání)

II. Sjezd svazu československých spisovatelů 1956

  • F. Hrubín + J. Seifert – kritika kulturní politiky

  • Ladislav Štoll - literární kritik, způsobil nemožnost vydávání děl jiných autorů, očernil básníky

1959 konference československých spisovatelů: další kritika autorů, nemožnost vydání románu Zbabělci

FRANTIŠEK HRUBÍN

  • Do literatury vstoupil ve 30. Letech přírodní a milostnou lyrikou

  • Za války meditativní + intimní lyrika, dětská literatura - Špalíček pohádek

  • Mládí prožil v Lešanech - motiv několika jeho děl

  • Podíl na založení časopisu Mateřídouška (název, redaktor)

  • Jobova noc

  • Hirošima (básnická sbírka) - terč komunistické kritiky

  • Poema Proměna

  • Romance pro křídlovku

ČASOPIS KVĚTEN (1955 – 1959)

  • Poprvé od roku 1948 se objevuje literární skupina s vlastním uměleckých programem

  • Mladší válečná generace – mezigenerace mezi Skupinou 42 a skupinou autorů 60. let

  • Poezie všedního dne, volný verš, odmítavý postoj k frézistické poezii

  • Básnické osobnosti

    • Miroslav holub – Achilles a želva

    • Jiří Šotola

    • Karel Šiktanc

    • Miroslav Florian







ČASOPIS HOST DO DOMU

  • Vznik již za první republiky, hlásí se k odkazu J. Wolkera

  • 1954 vydává svaz československých spisovatelů

  • 1963 redaktor Jan Skácel

  • Přispíval Oldřich Mikulášek

  • 80. léta samizdat pod názvem Host, 1990 znovu oficiální - vydávání dodnes

  • Vznik stejnojmenného nakladatelství

JAN SKÁCEL

  • Novinářská činnost

  • V 70. letech zakázán - samizdat

  • Nedožil se revoluce 1989 - smuteční řeč na pohřbu: Jaroslav Seifert

  • Autor meditativní a přírodní lyriky

    • Častá kompozice: přírodní obraz, mravní ponaučení

    • Časté motivy: Brno, moravský venkov (víno, zvyky), voda – Modlitba o vodu

    • Smuténka (sbírka): motivy strachu a úzkosti

    • Hodina mezi psem a vlkem

    • Naděje s bukovými křídly

    • O slunovratu

OLDŘICH MIKULÁŠEK

    • Redaktor v brněnském rozhlase

    • Pulsy (sbírka): ovlivněn Skupinou 42 - městské motivy

    • Ortely a milosti (sbírka): motivy smrti a milostné verše

    • Agogh (sbírka): v exilu vydaná 1980, u nás v roce 1989, motivy: tep – srdce, krev, životní plnost, čas, tráva



60. LÉTA V ČESKÉ KULTUŘE

    • Období nástupu kritického myšlení

    • Uvolnění poměrů - nová témata, literární postavy a osobnosti v literatuře

    • Mnoho literárních časopisů

      • Literární noviny: Milan Jungmann, přispíval např. Milan Kundera

      • Host do domu

      • Revue Divadlo

      • Tvář, Sešity - pro mladistvé

    • Mládež přitahuje životní styl západu

    • Uvolnění dohledu nad kulturou a společností (překlady knih ze západu)

1963 konference o díle Franze Kafky v Liblicích (mezinárodní) - přehodnocení ↔ vnímáno pozitivně

1967: IV. Sjezd Svazu československých spisovatelů

      • Úvodní řeč: Milan Kundera - české literatuře hrozí ztráta paměti

      • Kritika režimu, obhajoba demokracie ↔ sankce, odsouzení autorů

1968 Pražské jaro

      • Na chvíli zrušena cenzura - vycházely knihy zakázaných autorů

      • Časopis Literární listy = největší náklad v Evropě

      • Jaroslav Seifert: komise pro nápravu křivd

      • 2000 slov: Ludvík Vaculík, manifest, kritika režimu - v Literárních listech

JAROSLAV SEIFERT

    • Do KSČ vstoupil hned po jejím založení, 1929 vystoupil kvůli bolševizaci strany

    • Do literatury vstoupil proletářskou poezií

    • Devětsil

    • Poetismus: Na vlnách TSF

    • Vějíř Boženy Němcové

    • Přílba plná hlíny (poválečná sbírka)

    • Po válce píše na motivy obrazů

      • Šel malíř chudě do světa - nad obrazy Mikoláše Alše, návrat do dětství

      • Chlapec a hvězdy - nad obrázky Josefa Lady

    • Píseň o Viktorce - propojení osudu Viktory od B. Němcové

    • Maminka (1955): sbírka

    • Ovlivněn těžkou chorobou - přechod k volnému verši, pesimistická témata, myšlenky na smrt, stálý obdiv k ženám

      • Halleyova kometa, Koncert na ostrově, Odlévání zvonů, Morový sloup

    • Všechny krásy světa: soubor vzpomínkových próz, nostalgie

    • Podepsal Chartu 77

    • 1984 Nobelova cena za literaturu





ČESKÁ POEZIE V 60. LETECH 20. STOLETÍ

  • 3. velký generační proud, 1. velký proud po válce

  • Generace narozena na konci 2. světové války - nezažili ji doopravdy – nebyli formování zážitky z války

  • Únor 1948 zažili jako děti - nemusejí se s tím tolik vyrovnávat

  • 1. generace, pro kterou byl budován socialismus

  • Vzor = ortenovská generace - autoři čisté poezie: František Halas, Vladimír Holan, Jakub Deml

  • Zdůraznění mladých hodnot

  • Josef Hanzlík: Lampa (sbírka), Ivan Wernisch: Zimohrádek (sbírka), Pavel Šrut: Lichožrouti, Šišatý švec a Myšut

EXPERIMENTÁLNÍ POEZIE

  • Důraz na vizuální formu – jazyk pouze soubor znaků, materiál, který se nějak uspořádává, menší důraz na významy slov

  • Předchůdci = kaligramy

  • Francie: OuLiPo = experimentální literární skupina

  • Josef Hiršál

    • Kniha Job boj

    • Sbírka Vrh kostek

    • Přeložil Christiana Morgensterna

    • Překlady mnoha autorů

  • Bohumila Gröglová: sbírka Rukopisy (Magnesia Litera)

  • Jiří Kolář - autor také experimentální poezie

    • Prométheova játra

    • Když nemohl vydávat, tvořil pro děti

  • Václav Havel: Antikódy - formát samizdatu - recyklovaný papír, psáno na stroji = typogramy

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Světová próza a drama 1. pol. 20. století

Karel Čapek: Bílá nemoc