Karel Čapek: Bílá nemoc

Vydáno ve svazku Dramata (svazek sedmý) v Praze roku 1992 nakladatelstvím Československý spisovatel. Jedná se o první souborné vydání.

Doslov napsal Jiří Holý

Kniha obsahuje v chronologickém uspořádání celou Čapkovu dramatickou tvorbu bez autorského podílu Josefa Čapka. Obsahuje dramata Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc a Matka, dále jsou zde vydavatelské poznámky, vysvětlivky a doslov s názvem Divadlo světa v hrách Karla Čapka.

Karel Čapek (1890-1938)

se narodil v Malých Svatoňovicích. Na FFUK studoval filosfii, estetiku a mnoho dalších oborů spojených s cizojazyčnou filologií. Jazyky studoval dokonce na univerzitách v Berlíně a Paříži. Jeho významnou odbornou studentskou prací je Pragmatismus čili Filosofie praktického života, která vyšla v roce 1918. Doktorát získal v roce 1915 na základě dizertace (tj. Obhájení vysokoškolské studentské práce) Objektivní metoda v estetice se zřetelem k výtvarnému umění.

V roce 1917 se stal redaktorem Národních listů, o 4 roky později Lidových novin. Ve 20. a 30. letech cestoval po západoevropských zemích, své dojmy zpracoval v cestopisných knihách. V roce 1921-1923 působil jako dramaturg a režisér Vinohradského divadla. Ve 20. letech navázal kontakty se zahraničními autory a stal se předsedou českého Penklubu (tj. celosvětové sdružení spisovatelů). Jeho velkým vzorem byl T.G.Masaryk, s nímž se scházel v klubu pátečníků (tj. klub našich politických a kulturně významných osobností scházející se u Čapků doma).

Dílo:

Hovory s T.G.M – třídílný spis o názorech T.G.M

Kniha apokryfů – filosofické příběhy

Továrna na absolutno (román s prvky fejetonu)

Krakatit (román)

Povídky z jedné kapsy (detektivní povídky)

Zahradníkův rok (povídky o zahradničení)

Hordubal (novela)

Válka s mloky (román)

Ze života hmyzu (drama)

Devatero pohádek

Dášenka, čili život štěněte

zdroj: https://www.phil.muni.cz

Literární druh: drama

Literární žánr: tragédie

Doba děje: před 2. světovou válkou

Místo děje: nelze přesně určit

Téma: jak válka mění postoje národa, ústup od humanitních hodnot jako je úcta k životu jedince, národ a kolektiv je jediným předmětem úcty, bílá nemoc symbolicky znázorňuje nakaženou mysl

Dílo je rozčleněno na 3 akty ve 14 obrazech. Ději předchází krátká předmluva.

Postavy:

Dvorní rada prof. doktor Sigelius – ředitel Lilienthalovy kliniky, touží po moci, pokouší se nemoc léčit, ale jeho metody nefungují, přiživuje se na úspěchu doktora Galéna a využívá ho

Doktor Galén – přezdívaný Doktor Dětina, žák slavného doktora Lilienthala, naivní lékař, který najde lék na bílou nemoc, léčí jen chudé, statečný a neústupný

Asistenti kliniky – dva asistenti pozorují práci doktora Galéna a jeden z nich si následně otvírá vlastní podvodnou kliniku, říká, že využívá Galénovu techniku, ale ve skutečnosti nezná recepturu léku, jen ho podvodem napodobil a teď na tom vydělává peníze

Baron Krüg – majitel továrny na výrobu zbraní, touží po úspěchu a moci

Maršál – velitel vojsk, vede národ do zbytečné války jen s cílem získání moci, také onemocní bílou nemocí

Rodina (otec, matka, syn, dcera) – otec je typických představitelem tehdejší střední třídy, díky umírajícím lidem na bílou nemoc se dostává na vyšší pozici ve své práci, jeho žena ale nemocí také onemocní

Děj:

1. akt:

Po světě se rozmáhá Bílá nemoc (přezdívaná Čengova). Propuká u osob starších 45 lez v podobě malé bílé skvrnky na těle. Postupně z člověka opadávají kusy masa, jako kdyby šlo o malomocenství, a silně zapáchá. Nakonec postižený umírá. Doktor Sigelius se stejně jako mnoho dalších z jeho oboru pokouší nemoc léčit. Je přesvědčen o její nevyléčitelnosti a pokouší se jen zmírnit její průběh. Na Lilienthalovu kliniku (klinika dr. Sigelia) dorazí doktor Galén s novou léčebnou metodou. Nechce ji však prozradit, ale tvrdí, že je schopen nemocné vyléčit. Zprvu se hádají, ale jakmile Sigelius zjistí, že mluví se žákem slavného Lilienthala, zakladatele kliniky, svolí mu metodu vyzkoušet na některých pacientech. Doktor Galén léčí ty nejchudší pacienty na 13. oddělení. O úspěšné léčbě nemoci se dozvídají noviny a doktor Galén poskytuje rozhovor. Říká, že poskytne metodu léčby ostatním lékařům až tehdy, kdy se přestane válčit a nastane světový mír. Sigelius ho vykazuje z kliniky.

2. akt:

Stále více lidí nemoci podléhá. Uvolňují se tak nová pracovní místa na vyšších pozicích. Otec je nadšen ze svého povýšení v továrně na výrobu zbraní. Podporuje myšlenku války. Jenže jeho žena onemocní. Vydají se za doktorem Galénem, ale ten ji léčit odmítá. Léčí jen chudé, ty, kteří válkou trpí, a nemohou ji ovlivnit. Jeho ženu vyléčí pod podmínkou, že se vzdá práce pro továrnu. Otec odmítá a odchází. Onemocní i samotný majitel továrny, Baron Krüg. Toho také odmítne léčit. Baron se obrací na maršála a zvažuje pozastavení výroby. Na konci aktu se zastřelí.

3. akt:

Stát jde do války. Přípravy vrcholí a Maršál má projev k lidu. Několikrát se udeří do hrudníku, aby znázornil svou sílu. Nic necítí. Má nemoc také. Maršál se nakonec rozhodne přistoupit na Galénovy podmínky (tj. podepsání věčného míru) a pošle pro něj. Galén je nadšen a vydává se za Maršálem. Cestou je ale ušlapán skandujícím davem.

Ukázka ze strany 340 (3. akt, 3. obraz):

DR. GALÉN: Musí být mír! Pusťte mne – Já jdu k maršálovi -

VÝKŘIKY: Urazil maršála! – Na lucernu! – Zabte ho!

(Hlučící zástup se zavře kolem Dr. Galéna. Zmatená vřava.)

(Zástup se rozestupuje. Na zemi leží Dr. Galén a jeho kufřík.)

SYN (kopne do něho): Vstávej, potvoro! Koukej mazat, nebo –

JEDEN ZE ZÁSTUPU (klekne k ležícímu): Počkat, občane. Ono je po něm.

SYN: Žádná škoda. O jednoho zrádce míň. Sláva maršálovi!

ZÁSTUP: Ať žije maršál! Maršál! Mar-šál!

SYN (otevře kufřík): Hele, byl to nějaký doktor! (Rozbíjí lahvičky s léky a dupe na ně.) Tak! Ať žije válka! Ať žije maršál!

ZÁSTUP (valí se dál): Maršál! Mar-šál! Ať – žije – maršál!

O p o n a